Listopad 2012

"Otevřené okno, Čerstvý živý vzduch a Zpěv" (MEM PAMA! - DRUGS LIKE ME/U-REAL)

5. listopadu 2012 v 16:29 "kápla jsem na to"
So 3-11-2012
před pár dny, mám dojem že to bylo právě v pondělí, se mi zjevila před spaním Šibalka. Vlastně ani nevím kdo či co je zač. Nemám z ní strach, ale z jejího pohledu číší cosi zlého, něco na co bych si měla (asi) dát pozor... Ty její oči
Zkoušela jsem s ní během týdne navázat ještě nějaký kontakt, ale nic. Nevím jestli mě slyší. Problém bude spíš na mé straně. Křičí toho ve mě tolik, že ji přes to všechno zřejmě nemůžu slyšet.
Možná je to tak dobře.
Intuitivně vyciťuje špatnosti.

Ty její fosforově zelené oči. jako nebezpečná bezpečnostní vesta.

...
Předminulou středu při jedné z mých návštěv Jumba. Den kdy mi došla spousta věcí .a fakt že už už není 100%-ní. Těžkopopsatelné nic

To velké nevděčné NIC se mi potvrdilo páteční večer, kdy jsem se snažila střízlivě mamince oznámit, že ji asi dojde velice nepříjemný dopis ze školy.
ehm.. nechci aby to vypadalo že sem nevděčnej parchat, kterej si ničeho neváží. to ne. já si na jednu stranu "vážím" i svoji máti,. vážím si všeho co mám a jsem za to vděčná (ikdyž se občas přistihnu že ne dostatečně). Tím nic jsem myslela tu prázdnotu, kterou doposud zaplňoval malý teplý balónek (ústřední topení), který osvěcoval a zahříval tu temnou jeskyni.
Jenže světlo a teplo toho balónku se výrazně utlumilo.

A pátečním večerem by v jedné z alternativ mohl nastat sebedestruktivní velký krach. imunita

______
Sotva jsem máti dopověděla o nezaplacených účtech z předminulýho měsíce a z minulýho, značně mi moje vysvětlování ulehčila, když ze sebe vyprskla že všechno ví a že si to se mnou vyřidí tata až dojde z práce. co ale následně přišlo za tímto oznámením bylo, když suše řekla že moji ptáci nepřežili její péči, že ve středu je našla oba mrtvý, a taky to že i já jsem je o víkendu zapoměla nakrmit.
Tohle mě srazilo na kolena.
Moje jediná radost v tomhle zavšiveným baráku. to jediný na co jsem se domů tešila.
zmateně jsem chodila z koupelny do ledničky a lapala po dechu. a ta kunda mi řekne že si budu muset pořídit nový. to mě dostalo. Jako by byli nic, něco co jde nahradit pouhým mávnutím ruky. jako jednoduše nahraditelná hmota bez života.

Tenhle přístup některých lidí k němým tvářím, jako by jejich život snad měl větší cenu, mě vnitřně ničí. Něco co nikdy nepochopim a za co nás ""vyšší"" bytosti nenávidím jak jen nenávidět jde.

Zradila jsem je. tohle si neodpustím.
Když jsem to malé vyhladovělé ptáčátko v barvě skořice chytla, bylo to uprchličče tak malé a drobounké. Držela ho schované ve svých dlaních. Tehdy jsem věděla, že je to Konnichiwa. a slíbila jí, že ji zařídím nádherný a dlouhý život. že nedovolím, aby se tomu malému živůtku něco stalo.
Ten den na brigádě u strýčka Johna (Deer) jsem ji zachránila před jistou smrtí. zima už klepala na dvěře a pokud by ji kočka nesežrala, nepřežila by mráz.

Je tomu už rok co jsem si Konnichiwu donesla v krabici na intr - málem mě s ní vyhodili a jeden z vychovatelů ji dokonce nechal jedno dopoledne mrznout venku na balkoně -.- (ču*ák). Týden si přetrpěla v kleci pro křečka a z pátka na sobotu zavřená v krabici, kdy jsem musela jet na Oskavu (přes celou moravu) pomoct Machecovi s podzimkama. Měla jsem o drobka tehdy strach, aby toho na ni nebylo příliš. Naštěstí to byla bojovnice plná optimismu a ač byla dva dny zavřená v malé proděravělé krabici, pořád měla chuť k jídlu (otesánek) i ke zpěvu.
Potom co jsem ji dovezla domů a pořídila novou prostornou klec, přibyl Konnichiwě i její první kámoš (resp. kámoška) - Kuřecí Křidýlko, které jsem si taktéž dovezla z Vepřovského výstaviště. (byla jakási výstava drobných HZ, a jako správní zemědělci (flákači) jsme tam nesměli chybět).
Kuřecí Křidýlko u mě nepobylo snad ani měsíc a má tyranská sestra, která se o ni a Konnichiwu měla starat během týdne, ty dvě chuděry vystresovala natolik, že to KK nezvládla a umřela (infarkt). Konnichiwa, která se narozdíl od Křidýlka nenašla, byla pohřešovala ještě den. Měla jsem vzato, že jsou její dny také sečteny. Celá zoufalá jsem si na další den myslela, že už trpím paranoiou, když jsem slyšela její slabounké pípání z neurčita mého pokoje. ... Naštěstí to mělo šťastný konec. Paranoiu jsem neměla a toho drobka se mi povedlo živýho ale za to pěkně vyklepanýho vydolovvat zpoza skříně, kam nemám potuchy jak se dostal. Ještě pár dní po tom incidentu jsem o ni měla strach, aby ten zážitek rozdýchala.
Malá Bojovnice po pár týdnech dostala nového kamaráda - Ulbrichta.
Ulbricht byl od naší učitelky z pěstka, s tím že měl špatné křídlo - nemohl létat. Později se ukázalo, že je to i pěknej blbeček. Ale byl to MŮJ blbeček ^^ a já bych ho neměnila. Tata mu s oblibou říkal Albrechte a dělal si prdel ze souseda/ů(Albrechtovi), že je stejně blbej jak náš pták.

Konnichiwu a Ulbrichta jsem milovala jak jen milovat šlo. Víkend co víkend jsem se na ty dva drobky těšila a především pak o prázdninách jsme spolu trávili spousty času.
Celé léto mě probouzeli 7.30 zpěvěm vítání slunce, nového dne.
Mohla je pozorovat, jak dovádí v zimní zahradě, kde se koupali v té skleněné ozdobné míse na cukroví.
nebo když jsem je za horkého dne kropila vodou z rozprašovače. - milovali vodu
Rada jsem si s nimi povídala. Byli to moji malí důvěrníci, chovanci. Moji dva malí drobci co rádi sledovali svět z parapetu okna mého pokoje.

Otevřené okno, Čerstvý živý vzduch a Zpěv

Páteční SKETA u Páji. vinyl. MEM PAMAL - DRUGS LIKE ME + část U-REAL -_- nejde to nikde sehnat. jen zremixovaný