Prosinec 2013

potřebuju (Bon Iver - Holocene)

30. prosince 2013 v 17:29 "kápla jsem na to"
rok v prdeli.
ani nevim proč sem vlastně ještě píšu. bude to tím jak tu hniju nudou a mám strach, že knížku dočtu moc brzo,... tak raděj nečtu. v tomhle sem dement. neumím dobrý knížky dočítat. nechci aby skončily. pak totiž pomale odezní ten pocit, který jsem si celou dobu při čtení nesla a musím se vrhnout na další, jinou knihu. To není jako když si pustím cd a můžu si ho přehrávat do zblbnutí měsíc, dva, .. do doby než se cítím na to, popostrčit se a pustit si zas něco nového. Je to pro mě srdeční záležitost. hold a úcta. je to kus mě. ... někdy kolikrát většího rozsahu než "realita".
nevím. je toho na mě poslední dny, týdny, moc. Jumbo je zas u překupníka. Všude je na mě moc lidí. nevěřim jim. potřebuju vychladnout. potřebuju utéct. potřebuju klid a stromy.
co ze mě vyroste (druhá hlava)
proč kladu stupidní otázky?

slíbila jsem silvestry. ale nikam se mi nechce. já si s těma lidma nemám co říct. nemám chuť s něma mluvit. přinejlepšim se beztak zas zcákám, i s prázdnou kapsou, a budu si kupovat těhotenský testy. jsem prase.
jak ten čas běží.
mám se fajn.
mám se krásně. na jednu stranu.
na tu druhou asi né zcela. pořád ve mě něco hnije.
bojuju s tím, a myslím že se za to můžu pořádně poplácat po rameni. to co jsem dokázala sama se sebou mě zpětně až udivuje.
ale i přesto. pořád je tu něco co mě uvnitř zžírá. nejde to vidět. neumim to ještě pořádně popsat. možná kdybych chtěla, a měla teď nějakou hodinu na to tady ptat se sebe samé na otázky. k něčemu bych se dopracovala, trochu vybrousila hrany. z toho co zatím cítím, mám strach co bych se dozvěděla a co by z toho plynulo.

poslouchám Toma Odella,
mám ho ráda

poslouchám nic