Září 2015

24.5.15 (Debussy)

10. září 2015 v 13:54 2015bART
Rýmečkuju. Svět už nebude nikdy co býval. Samurajové byly teplý vafle. Kam se člověk podívá, tak je ženská jen nádoba na rození dětí. Pomale přicházím o naivitu, kterou vkládám do lidí. Ten šutr v bubnu co se pomale obrušuje do hladkého oblázku. Prach naivity.
Musím být nejlepší, jsem nejlepší a budu ještě lepší.
Jak mi říkala vychna, když jsem odcházela "Mysli taky konečně na sebe."

Marsellus a Mia Wallace, Romeo a Julie v ptačí říši. Tři měsíce po té, co jsem dovezla Miu, odešli. Neděle 24. května. Jejich poslední fotka (čtyry dny před tou pohromou). Mia umřela na něco s čím jsem si jí už dovezla a Marsellus umřel půl dne na to, žalem. Pořád na ně myslím. Doma je od té doby málo lásky. Ticho. Asi i z toho jsem teď taková prázdnější. Pořád jsem však nenašla ty pravé. ... Chci si dokrmit zebřičky, kanára... do ví. ... Doma je takové ticho.



Poslední dobou hrozně ráda poslouchám Debussyho. Jeho Arabesque Nº2 mi připomíná ptáky z jara, hašteřící, koupající, hnízdící,připomíná mi Marselluse s Miou a tu jejich nekonečnou chuť do života, do objevování, do lásky. ... Ptačí nebe je jistě to nejkrásnější.
Škoda, že nejsem ptákem.


hledám novou lásku. budu nová máma.
je krásné, že člověk může milovat i mrtvé

27.2. Mia


2.3. hnízdo

20.5. pečení mafinů je moc zajímalo :))