Duben 2016

Arctic monkeys

29. dubna 2016 v 22:13 2016bART
mám nějakou posmutnělou,
zítra uvidím svého nejmilejšího japanofila.
holka, jak ty mi chybíš.


konstantní vrchol (The Acid - Clean)

25. dubna 2016 v 20:39 2016bART
Dnešek srovnal se zemí moje dětství. Ten poslední hmotný kousíček dětství.
Stáje mých milovaných poníků s dneškem srovnaly buldozery se zemí až po základy. A to se mi včera zdál sen zrovna o mých ponících. Jeden z těch snů co nemám ráda, ale na druhou stranu patří i k mým nejkrásnějším. V těch snech je vždy něco špatně, objevuju se ve snu kde se stalo něco co se stát nemělo, zanedbání něčeho co je na vás závislé. V těch snech vždy příjdu k hotovému a vždy napravuji chyby. Tyto sny se mi zdají čas od času celá leta a vždy v nich figurují moje nejmilejší zvířata - moje slepice nebo poníci. ... Mrazivé, děsivé, ale později, při "nápravě", cítím začínající nirvanu.
Konkrétně po tomto snu jsem se včera probudila a věděla jsem, že chci novou lásku. Svého nového poníka :) A já to vážně věděla celý dlouhý den, že to tak bude. Včera jsem se cítila tak moc šťastná. Protože jsem věděla, že mám vše co si můžu jen přát, že dělám to co miluji a že odkládání snů je hloupost. Sny se mají žít a né snít. Zvlášť když jsme mladí.

Moje představa? Když mi výjde veterina, zkusím dělat dvě školy zaráz. Když ne = více volného času a já udělám to co chci a miluji :)
Další věc. Bude ze mě doktor. A já to vím. Od tohoto víkendu mi je to jasné, jakože slunce ráno vysvitne.



Jsem z dnešního dne vyšťavená. Po pátečním pokládání pastí jsme dnes ve Veletinách sklízeli ovoce :) (lovení hlodavců). Nenapadlo by mě jak je naše příroda rozmanitá :D (myšleno na hlodavce) ... Z pátku tu mám taky ochutnávku - nečekané setkání u silnice s kalousem ušatým :)


už to, že jsme se k němu přiblížili tak blízko byl zážitek. ... ale to co přišlo po tom. moje hlava nepochápala :D



Snová ... (gorillaz - Faust)

10. dubna 2016 v 10:59 2016bART
Tak ten večer se mi už naštěstí o Mansonovi nezdálo. Pracovala jsem pro nějaký velký obchod sociálů jako je Kaufland. zaměstnávali mě tam před obchodem jako hlídače. měla jsem chytat zlodějíčky. zjevně sem tu práci vzala pro zábavu. páč kdykoliv jsem někoho chytla, tak jsem mu nakradený zboží nechala pod podmínkou, že splní maličký úkol, který mu zadám. byla to děsná sranda a vzpomínám si že jsem se ráno vzbudila děsně vysmátá a ti především při posledním úkolů. nikdy jsem nezadávala nic složitého. když však jsem jednou chytla jednu bezdomovkyni (zjevně alkoholička), řekla jsem jí že ji nakradené jídlo nechám za předpokladu že oběhne tu vysokou zeď, kterou byl obchod obehnán. nu asi to blbě pochopila, jelikož se začala škrábat po vnitřní stěně zdi a snažila se celý obchod oblézt, při čemž řvala na celý kolo, že už nemůže (a to byla teprve na začátku)... jo vím. asi to nezní ani trochu srandovně. na to jsem moc špatný spisovatel. věřím však, že kdyby sny šly nahrávat, tak se budete uřezávat smíchy tak jako já, ne-li víc.

sen s Mr Mansonem z předchozího dne už nebyl tak zábavný. pocity: neustálý útěk před něčím, ve strachu. možná msta?
ve zkratce. Georgeo zabil Lukáše a znásilnil mě. otěhotnělá. a nakonec se to zvrhlo tak, že jsem to děcko měla mít s Mansonem.

už dlouho brainwashová

znásilněná a vybouraná

1. dubna 2016 v 21:21 2016bART
Milý Stolkere,

dnešek se jeví zajímavým. Zrovna sedím v autobuse, který zhruba před tři čtvrtě hodinou boural auto u Vaňkovky. bylo to boží :D seděla jsem na předním sedadle zády k řidiči majíc to nejlepší místo na to, abych pozorovala přimáčklý lidi v sedadlech a nešťastníky válící se po zemi či s vnořenými obličeji do sedaček, rozsypane tašky z teska. .... jinak tohle byla už moje treti sedmsetjednickova havárka. poprvé se autobusák zakousl do jiného auta - ironicky na té stejně křižovatce jako dnes. podruhé to bylo někdy kolem vánoc, kdy nám začal za jízdy hořet autobus. ironií opět bylo, že se to stalo na tom nejdelším úseku bez zastávek a moznosti zastavení. v autobuse to děsně smrdělo, dokonce padala spousta vtipných hlášek, včetně mé nejoblíbenější "asi někdo peče cukroví". těm holkám vzadu co hulákaly že Hořice dlouho nikdo nevěřil :D

1.41 - jsem moc opilá na to abych tohle dopsal, sory Luci, že musíš počkat do zítřka. ještě jsem se nedostala k tomu snů co jsem dnes měla. mám tě ráda... poslechni si tuto píseň! takové moje dnešní pocity.
nechť se mi dnes nezdá o znásilnění a Mr Mansonovi.