Leden 2017

důvěrná

13. ledna 2017 v 16:12 2017bART
snažím se biflit fyziologii. nejde to. utíkají mi myšlenky. líbí se mi jak si to užívám. i přes ten tlak. ... ten tlak je totiž hlavně a především v hlavě a pokud si člověk umí rozvrhnout trochu čas, mít zápal pro věc a samozřejmně do toho zakomponuje i relax, zábavu. takový ty nezodpovědnosti, který oživí dny. tak je to vlastně ještě lepší než jsem čekala :D jediný co je opravdu naprd, tak zápočtový týdny, ale ty dvakrát do roka nějak přežiju, dny beze spánku.
už jsem potkala i takové lítostivce, sebestředy, kteří jsou tak moc zažraní sami do sebe, že kolikrát končí i na antidepresivech. přitom je to všechno jen v hlavě. ale asi je to dlouhá cesta. člověk musí nejdřív začít milovat sám sebe. nebýt jen to Já. jakmile je tu pocit, že jsem součástí toho všehoucna kolem a ne jen nějaký separovaný bod. tak je pak všechno jednodušší, dává smysl.
nebýt malicherný.
nebrat se příliš vážně.

hádám, že se tu co zápis opakuji a opakuji. ale nějak to ze mě tryská, chce to ven. tak moc bych chtěla všechnu tu lásku sdílet. sdílím. a příjde mi, že jí je čím dál víc. občas se mi chce plakat. z krásy.

včera se mi povedl masterpiece. ještě opilá z proflámované noci (nebo vlastně spíše dne) jsem udělala zkoušku z cytologie a den před tím ze statistiky. plodné dny :D vlastně jsem ihned po statistice, šla do indiesu koupit lístky. Vzala jsem to přes Švandu, jestli náhodou nemá směnu Hanka nebo Soňa. A Soňa maká :D Oznámila jsem jí, že budou v Krnu Placebo a chvíli na to jsem běžela do indiesu pro lístky dva :D mám z toho takovou radost. ... No zbytek dne už jen veselo. Člověk často nezažije, že se mu sejde taková parta veselých lidí, co ve všední den chlastá už od oběda :D. Presso se měnilo v Pascas, čistidlo letadlových motorů. od jedné do jedné. nemusím povídat, jak mi v osm ráno na zkoušce bylo :D Ale zázraky se dějí všude na světě. Miminka se rodí. Nenosí je čáp.
Pamatuji si, že jsem políbila tři slečny. Bylo to moc pěkný. ... já vím, že jsem snad tvrdila něco, jako že bych do holky asi nešla, že chlap je chlap. ... ale ... chlap je chlap :D a chlapa nemůžu rozmazlovat tak jako slečnu. je to jiný živočišný druh. Centrum orgasmu má úplně někde jinde. vlastně bych se i ten den zamilovala. ... asi se budu opakovat, ale nějak mi to uvízlo v hlavě. Juanita povídala, že vypadám jako ten typ člověka, co musí být pořád zamilovaný.
a měla pravdu :D

poezie

před chvílí mi odepisoval Lui. mám to kuřátko tak ráda. jsem ráda, že spolu můžeme sdílet tolik věcí. takové, co se ne každému můžou povídat a né každý je chápe. chce pochopit. Těším se, že spolu budeme moci někdy strávit delší čas a navzájem se sdílet.

Zbraň je těžká, ale hlava po ní lehká.
ještě se '' pochlubím'' mým oblíbeným snem, kde jsem umřela. vlastně je dost krátký, nebo mi v hlavě zůstalo, hlavně to podstatné.... v tom snu mě někdo zastřelil. střelil mě do hlavy, z blízka, stál se mnou v místnosti. svalila jsem se na zem a jen vnímala to co se v takovém stavu ještě vnímat dá. jak to pomalu ze mě prchá. v takových chvílích není čas na strach, zvlášť s prostřelenou hlavou ... jen co příjde dál. celému se tomu poddat. jít vstříc. byl to neuvěřitelně uvolňující a uklidňující zážitek...
a tenhle sen mi pak pomáhal. když mi bylo zle. přiložila jsem si prsty ke spánku, zmáčkla svou zbraň, vystřelila, padla. a zažívala znovu a a znovu to uvolnění, to rozplývání....

ode dneška mi říkejte Mengele

8. ledna 2017 v 23:05 2017bART
baví mě sledovat žebříčky návštěvnosti, po tom co sem jednou za uherák napíšu. jste děsní stolkeři. vážně. pobaveně se usmívám. Dnes mi umřel kanár. bude to trochu delší, abych nebyla hned odsouzená za sadisu. ... Už jsem ho pozorovala pár dní, byl načepýřený, měl horší motoriku, dnešní noc strávil v krmítku (ona je to vlastně koupelnička, ale rvu do ní zrní - nesype se to všude) a ráno z něj tak tak vylezl. Snažil se, ale motorika děsná, sípal, lapal po dechu. Měla jsem strach, že jsou to zas ti zatracení roztoči plicních vaků. Není to tak dlouho co jsem si chov přelečovala SCATTem (vše jsem řešila přes chovatele drobného ptactva, protože jakákoliv domluva s veterinářem byla o ničem, ví akorát tak, jak naočkovat kočku, jedna slečna mi je pomale chtěla i utratit -_-, kráva. vrátit diplom by měla.). Bohužel, kanárek co s nimi měl problém umřel po péči mé sestry zrůdy. která mimochodem studuje střední školu na chovatele exotů a k tomu ode mě měla slíbený dvě kila, za to že budou mít pár dní zrní a čistou vodu. zrůda by je nechala pojít, a taky že jeden ze čtyř opravdu ležel mrtvý v kleci, když jsem dorazila po vánocích domů. ostatní šilhali hlady, věřím, že kdybych dorazila o den později, tak zkapou všichni. bylo mi z toho zle a je mi ztoho zle až do mdlob do teď. vlastně z toho chytám vzteka. ... Tak mi tedy umřel jeden kanárek, který byl skrze parazity oslaben (v té době už ale úspěšně přeléčen) a "péči" té chovatelské zrůdy nepřežil. Druhý, ten co mi před očima umíral a umřel dnes,... nevím co to bylo, asi byl oslaben po té vánoční "péči", možná jej někdo nechal v průvanu, nebo špatně reagoval na léky, špatná výživa, hygiena. cokoliv. věřím, že více faktorů. nicméně ostatní kanárci vypadají dobře, mají pořádnou dietu, aby se po těch vánocích hezky spravili - svědčí jim to :) ...
Toho zbídačeného drobka jsem separovala do menší klece zvlášť. bylo mi jasné, že je to pro něj velmi stresové, ale nechat jsem ho mezi zdravými ptáky nemohla. bylo mi jasné že mele z posledního. měla jsem ho celou dobu na očích v pokoji. po nedlouhé době už jen vidím jak v křeči roztáhl křídla, svalil se k zemi a křečí se celý napjal, vydechl, zavřel oči. život přede mnou odcházel v přímém přenosu, odešel. mám strach z dnešních snů.
strach jsem měla i o moje zbylé kanárky, když jsem se ho o pár minut později, ještě horkého, brala kudlou. Přinejmenším jsem mohla vědět, jak jsou na tom jeho dýchací cesty a posoudit tak, jak na tom jsou zhruba i jeho kámoši. Oddechla jsem si, když jsem DC shledala, čistými, roztoči nikde. ... i by ten rychlý průběh jeho stavu odpovídal. Roztoči vás tak rychle nezřídí. Když jsem ho celého probrala, tak mě zarazila jen jedna věc co jsem v něm našla, zkusím probrat ještě ve škole, uvidím. Další věc, játra mi přišla zkřehlá. ale nemám tolik zkušeností posoudit, je to jen můj subjektivní názor. možná bezvýznamný.
Asi jsem magor, že tohle píšu veřejně. ale kdo to čte? mě toho drobka bylo moc líto. a ani to pitvání mi nedělalo zrovna nejlíp. ale alespoň vím, že roztoči jsou v klidu. V tuto chvíli mám klec projistotu bratou savem, budu hlídat trus a asi si vezmu nějaký i na rozbor do školy. zítra bych se tam měla stejně otočit. Prozatím tedy dieta a striktní hygiena, projistotu. mám ty drobky sakra ráda. Mengele.

Z toho nějhoršího, co jsem kdy na pitevním stole zažila, byla střelená liška, měla sedm nebo šest mladých v děloze, nedlouho před porodem. To byl jiný HC. Na jednu stranu jsem se zase přiučila trochu více ptačí anatomii. Obohacujícím byly žaludky, provetriculus a hlavně pak žaludek svalnatý, ve ktrém byla spousta kamínků k rozmělňování potravy. Ten život je tak krásný a důmyslně promyšlený. Příroda, je nejkouzelnější čarodějnice, kde se to v ní jen bere?


přiznejte se srabové, tak kdo z vás?!


Sublimace

5. ledna 2017 v 10:17 2017bART
Včerejšek se nesl v duchu prokrastinace. Tak nechutně promrhaný a proflákaný den jsem dlouho nezažila. Ale na druhou stranu, alespoň mám vyčištěný všechny akvárka, obstaraný zvěřinec a tu moji plantáž v pokoji. Předevčírem se mi zase krapet o něco zvětšila (25 květináčů v pokoji), když jsem se definitivně vystěhovala od Lukáše. Ten kluk vážně neví co chce. Toho rána mi psal, že už se "DEFINITVNĚ rozhodl".. že bude nové slečně věrný ... no a ještě téhož dne o pár hodin později se mě ptá jak školačka, jestli nebudu jeho milenka. Vtipálek jeden :D ... dokonce z něj vylezlo, že mě snad i miloval, že si to nechtěl přiznat. to mě i potěšilo. ale na druhou stranu, je to asi za mnou. nejsem zamilovaná. jsem ráda, že jsme jen kamarádi. on potřebuje ještě hodně potrápit a k tomu já nejsem kompatibilní.

ty dva týdny co jsem u něj byla přes vánoce byla docela sranda, nejprohulenější vánoce. Příští rok mě doma taky nikdo neuvidí. Jestli svátky lásky a pohody, tak pořádný :D

na silvestr jsem odjela za mojim Plhinátorem. A já ti moc děkuji kočičko, byly to nejlépe zakončený tři dny v roce (houby, mazlící bar a ták). Můžu tě ujistit, že Lukáš pěkně žárlil a mám vás všechny pozdravovat.




Pepa R. v upgradovaným akvárku

Můj tři týdny založený bezfiltrový biologický pokus. Musím se pochlubit. Co jsem před třičtvrtě rokem zachránila Pepu Rybu před dekapitací, je to už moje třetí akvárium. prvotně založené jako množírna na šneky, kterých Pepa R. sežere tolik, že je nestíhám shánět a množit. .... no a druhotně. Ráda bych se pokusila vytvořit alespoň trochu stabilní ekosystém. Po třech týdnech se mi mezi Hygrophilou začla pěkně rozrůstat Cladophora, plus mám podezření na Oedogonium. zkusím zjistit pod mikrákem. Ten semestr ekologie sinic a řas se mi teď náramně hodí. Navíc pokud by se mi nechtěli brát řasy do školy, mám doma mikroskop od lukáše, pod kterým by se determinace zvládnout dala :))) ... dál se mi hezky rozrůstá Lemna minor. Dotažená sinice ustoupila. V akvárku je hotová swingers party levatek (asi říční) a pár kružníků, do druhu netuším kterých. .. Už teď je zábava pozorovat ten progres. V akvárku se mi už objevuje první zooplankton. Nejvíc jsem v očekávání, kdy objevím první Buchanky :3 (ale i další srandovní mini potvory). Buchanky jsem měla v obou Pepových akváriích - dokonce i v tom brakickém, kde mě velmi překvapily. Nevěděla jsem, že jsou tolik tolerantní. ... Tož. Doufám, že mě ta má hra na boha půjde co nejdýl ...




Tak a tady je další úžasná věc. K lucce jsem vyráběla trička našeho intráckého klubu KZAAFŽ. Jelikož jsem věděla, že budeme v kompletním osazení, tak jsem nemohla udělat jen dvě trička. Jsem ráda že udělalo radost. Na obrázku je diskrétně označená Násilnice z koupelny! :D


a tady další úžasná věc. můj od barev upatlaný Snový deník. Včera jsem po něm během vzorové prokrastinace přejížděla kolečkovým křeslem a až večer mě napadlo ho zvednout. Bylo to úžasné! přečetla jsem si pár záznamů a jako by to bylo před pár minutami, nikoli lety, co se mi ten a tamten sen zdál. Všechno bylo najednou tak intenzivní a do detailu zpátky v mé mysli. vyšťourané z nějakého záhadného zákoutí mozku, který by si na žádný z těch zaznamenaných snů bez těch pár písmen na zažloutlém papíře už nikdy nerozvzpomenul. Natož pak v takové míře, jako se mi to přihodilo včera.. Miluju člověka. Miluju ten zázrak života. Kde se všechna ta nádhera bere? Jak je možné že můžu ...to nejde popsat slovy, aby z toho nebyla druhá bible.
Dnes ráno jsem se probouzela málem s pláčem štěstí a celý ten nicotný sen jsem si zapsala do deníku, který ležel v mé posteli vedle polštáře i se dvěma propiskami (jsem si to musela pozichrovat, kdyby mi jedna nedejbože dopsala :D) ... jo. sen to byl takový na jednu stranu nicotný, ale na druhou stranu. v jednom krátkém okamžiku, byl smyslem, byl vyšší entitou, ... něco na co si nesáhneš bylo najednou zhmotněným.

(letošní Eliška s Luj - vzpomínáš na měsíc a na obry z hladiny?)


Může člověk vysublimovat štěstím?